Kdo jsem?

Byla jsem toho už hodně.

Byla jsem bláznivá holka, která ráda protančila noc až do rána. Byla jsem vášnivá fotografka, která vstávala na první metro, jen aby stihla první paprsky probouzející se Prahy.

Byla jsem zachránkyně všech opuštěných zvířat a nadšená cestovatelka, která nakonec odletěla až na druhý konec světa, protože věřila, že právě tam najde samu sebe.

Byla jsem a stále jsem malířkou. Tou, která své příběhy, emoce a prožitky ukládá na bílé plátno.

A dnes jsem především máma.

Máma, která skrze mateřství poznala samu sebe možná víc než kdy předtím. Která se s příchodem své dcery úplně rozpadla, aby se mohla znovu poskládat. Jinak. Do podoby, která jí dává mnohem větší smysl.

Mateřství mi ukázalo krásu i temná místa. Sílu, něhu, strach, odevzdání, bezpodmínečnou lásku i vlastní démony.

A právě tohle všechno se snažím vnášet do svých obrazů.

Nemaluji jen to, co vidím. Maluji to, co prožívám. Co se někdy těžko říká slovy, ale na plátně může dostat tvar, barvu a příběh.

Malování mi připomíná, kdo jsem.